Artesanos

V.článek – 11.března 2013, Ekvádor,  Rio Negro, 20 až 30 °C, vlhkost 80%


Přejeme do CZ spousta slunce. Děkujeme za příspěvky, ale pravda je, pište víc, ať o vás taky něco víme:) Jo pro zajímavost o nás paní Markéta napsala článek, tak si ho můžete přečíst na jejích stránkách: http://inspirama.webnode.cz/news/na-chatu-do-pralesa/ píše tam i o jiných zajímavých lidech a věcech:)

Minule jsme skončili pěkně vysaunovaní poblíž řeky Estaciones v Rio Negro u přátel, co žijou v dřevěnym domě.    V tomto psaní se pustíme do hezkého tématu, kterým jsou  „ARTESANOS“ nebo-li pouliční umělci. Začnu trošku z jinýho konce a doby.
Když jsme vyrazili na naší druhou cestu v roce 2010 (teď jsme na třetí cestě tady po té Latinské Americe), už jsme nechtěli být jen turisti. Shodou okolností jsme dostali od kamarádů hromadu kůží a Aurora si nakoupila spousty vlny na štrykování a tak jsme do toho skočili. O velikonocích 2010  jsme šli s našima výtvorama – koženejma taštičkama a různejma pletenejma páskama a náramkama, lapačema snů etc. na ulici, zkusit štěstí s ostatníma tulákama … a hele ono se něco prodalo a tudle sme se něco nového naučili od sousedů, co vyrábějí šperky z drátků, ovčí vlny, z plechovek od piva… No prostě jsme se dostali mezi tudle super sebranku lidí, která je ze všech možnejch koutů Latinský Emeriky, ale i z Evropy, Asie, Austrálie, USA, Kanady a já nevím odkaď. Zjistili jsme, že tendle způsob obživy je takovej neformalní „cech potulnejch umělců“, kterej funguje vod jižní Argentiny až po severní Mexiko. Převážně mladý lidi se tak můžou prostě jen tak sebrat a vydat se na vlastní pěst do světa poznávat nové věci a něco se naučit. Je to fajn škola, protože v každý zemi skoro v každym městě potkáte tydle Artesanos. Dáte s nima řeč co a jak a už máte zajištěný bydlení, místo kde se dá dobře a levně najíst a kde se tady dá prodávat. Taky se dozvíte, jak to vypadá na cestě, kam se chystáte, kde jsou dobrý místa na shlédnutí a vůbec se prostě neustále dozvídáte a učíte něco nového.                     Artesanos se obecně dělí na ty, co prodávají svoje vlastnoruční výrobky, pak na potulný muzikanty, divadelníky, cirkusáky (žongléry) a v poslední skupině jsou exoti, kteří vystupují na

veřejnosti se svojí vlastní a velice osobní věcí (v Mexickém metru jsme viděli exota, co si na zem vysypal sklo a na to si před lidmi lehal, to je ale trosku moc…ale co proti gustu žádnej dyšputát že:)

Ale vraťme se do Rio Negro a do jednoho nedělního odpoledne. Ráno jsme se s osazenstvem dřevěného domu pěkně nasnídali a pak se všichni pěkně vyfešákovali a vzali svoje hudební nástroje a vyrazilo se na stopa. Mário a Mauro hrajou na flétny, Carolína na kytaru a Palomíta na obrovskej buben. Všichni zpívaj nádherný latinsko-americký písně. Aurora si vzala svůj hulahup – obruč. Stoupli sme si na silnici a šup, za chvíli skáčeme na korbu picapu i s dětma a svištíme nahoru k restauracím, kde připravují čerstvé pstruhy. Prostě o víkendu je tam spousty lidí! Bez zvláštního povolení jen s dovolením šéfa restaurace vstupují všichni dovnitř. Mário svým zvučným hlasem pozdravil vážené publikum, popřál jim dobrou chuť připoměl jim, že vše co jedí pochazí z přírody, a že jsme všichni jedné krve a BUMBUM Palomíta začala uvodními rytmy píseň „OJOS AZULES“ujéé. Aurora si našla svůj prostor a roztočila na sobě svůj hulahup. No prostě krása! Náboj v restauraci úplně zajiskřil. Úplně to tu ožilo a lidi se smáli a bavili. Po 4-5 písních obešla Palomíta s kloboukem obecenstvo a vybrala peníze. Takto jsme tam pobyli asi hodinku a pak sme se vydali do Krišňácké restaurace, kde nám dali rejži a fazole:) Večír sme našli v pokoji 10 doláčů za prácičku z restauračky:)
V Rio Negro jsme pobyli ještě dva tři dni a pak jsme se vydali do vesničky san José de Poalo k řece Yanayacu. O tom, ale až příště. Prošli jsme tam další zajímavou ceremonií, o které Vám napíšeme.
Těšíme se na Vaše psaní.
Mějte se moc fajn. Ještě jednou přejeme domu pěkné počasí a teplo!!!

 

starší fotky naleznete zde: vše pište bez háčků a čárek a malými písmeny 🙂

album II  http://waclaf.rajce.idnes.cz/Rio_Negro%2C_Ba_os%2C_Yanayacu%2C_Paramo%2C_Tena_7.3.-24.3.2013/
uživatelské jméno : ekvador heslo: dva

album I                                                                                                                                                 http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_14.2_-_4.3.2013/

uživatelské jméno: ekvador                                           Heslo: jedna

 

2 Responses to Artesanos

  1. tak já teda píšu, jo, i když jinak jsem radši v pozadí…čtu všechny reporty, je to moc zajímavý, dozvědět se něco o tom, jak to mají lidi jinde, a samozřejmě taky o tom, jak se máte vy! rozplývali jsme se tady s leošem nad tím dřevěným domem, je parádní, škoda že to nejde tady v čechách takhle dělat, zima, stavební povolení atd. ale už to jaro začíná i tady, dnes bylo 14 stupnu, tak ty vaše přání pomohly. zdravíme celou rodinu, at vás provází štěstí

    Permalink
  2. […] uspával nám pomáhali pomalu a v klidu se připravit na návrat domů. Navštívili jsme ještě artesanos Romela a Viki, které jsme před tím vůbec neznali a oni nás pozvali k sobě domů a my jsme […]

    Permalink

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong> 

2 × one =