Cestování

Cestování je Láska, Poznání a Radost

1. cesta – Mexico, Belize a Guatemala 2009
2.cesta – z Mexica po zemi až do Ekvádoru 2010
3.cesta – Ekvádorská pouť 2013 -2014
4.cesta – Dobrodružná výprava za tradiční i netradiční ekvádorskou kulturou – 26.6. až 29.7.2015


Jednou jsme se ocitli na Cestě, ucítili hřát srdce a zahlédli odraz jasu hvězdy, za kterou jsme se vydali … a tím směrem se snažíme jít dál.

1. cesta – Mexico, Belize a Guatemala 2009

Naše první cesta roku 2009 byla po Mexiku, Belize a Guatemale. Celou cestu jsme hledali šamana, léčitele, stařešinu, který by nás přijal a my se od něj mohli učit. Tato cesta nám otevřela nové obzory a ukázala nám nový pohled na léčení lidí, na svět a na náš život v něm. Na cestě stopem jsme potkávali lidi, kteří nám vyprávěli o posvátné poušti – Wiricutě. Zde jsme potkali Moisese Maga, u kterého jsme byli v Temazcalu nebo u nás známější indiánské sauně, kde jsme cítili velkou léčivou sílu. Toto setkání změnilo naše životy a motivovalo nás po příjezdu domů více se zaměřit na potní chýše, bylinky, léčivou sílu kamenů. Cítili jsme, že se máme vrátit do latinské Ameriky a tak jsme začátkem roku 2010 vyjeli do Mexika podruhé.

Aztekove


2.cesta – z Mexica po zemi až do Ekvádoru 2010

Vrátili jsme se za Moisesem, více poznávat očistný obřad Temazcal a znovu navštívit posvátnou poušť. V poušti jsme se účastnili několika léčebných ceremonií s peyotlem (hicuri) a odtud jsme se vydali na dalekou pouť (8 – 9 tis. km) po zemi dolů na jih až do Ekvádoru. Cestou jsme se setkávali s dalšími lidmi, kteří pracují s Očistnou potní chýší, Temazcalem a učili se od nich různé způsoby a techniky. V Mexiku jsme se setkali s mayskou i aztéckou kulturou.
Na cestě jsme se naučili vyrábět věci z kůže, lapače snů, boží oka, pracovat s polodrahokamy, zdokonalovali jsme se v čtení z ruky, masážích, hraní na šamanský buben a digeridoo….
Wirikuta
Během cesty jsme se účastnili mnoha rituálů, léčení a ceremonií. Po příjezdu do Ekvádoru jsme vyhledali rodiny šamanů, yachacu (jačaků), které nám doporučila naše příbuzná. Zde jsme podstoupili očistnou kůru s ayahuascou a s ní spojenými léčebnými rituály. Setkali jsme se tu s krásnou kulturou indiánů kmene Kichwa (Kičua) a s kmenem Shuarů (Šuarů nebo Chívarů). Očistná kůra byla zaměřená na očistu těla i ducha. Přineslo nám to hluboký vhled do našich životů a do toho, co si v budoucnu přejeme i nepřejeme. I v Ekvádoru jsme dále navštěvovali indiánské očistné sauny, pobývali na místech síly a učili se připravovat přírodní medicíny.
Učili jsme se více pracovat s posvátným tabákem a bylinami.

Během této cesty se nám zrodila představa o tom co bychom si doma v Čechách opravdu přáli dělat.

A proto v roce 2011 vznikl U TISOVÉHO VRCHU v čisté přírodě, krásném prostředí borovicových lesů a pískovcových skal, kde budeme pracovat s Očistnou potní chýší, detoxikací, bylinnými čaji, masážemi, šamanskými bubny, vykuřovadly…

„…Cesta nás vzala na svou vlnu a my se jen nechali vést…“
Temazcal - Očistná potní chýše


3.cesta – Ekvádorská pouť 2013 -2014
Do Ekvádoru jsme odjeli, když bylo naší dceři rok a půl. Tentokrát se nám hodně zalíbilo i v Andách, na jihu Ekvádoru, kde žije hodně moudrých Taitů a Mamítas, tak říkají místním léčitelům a léčitelkám. Ale střídavě jsme bydleli i v pralese a na pobřeží. V pralese jsme s našimi přáteli navázali na práci, kterou jsme započali na minulé cestě. V této krásné zemi jsme pobyli rok a týden. Hodně nás oslovilo Hledání vize, rituální tance, léčení s přírodními medicínami… ale o tom všem se podrobně dočtete ve článcích, které jsou v odrážkách napravo .

Diablo Huma

Ayahuasca
Ayahuasca je amazonská liána z níž se připravuje stejnojmenný nápoj. V indiánském jazyce Kichwa znamená „liána smrti“.
Každý šaman ji připravuje trochu jinak. Hlavní příprava je ale následující. V kotlíku na ohni se mnoho hodin vaří vývar z této liány (pozor, je více druhů ayahuasec a jen jedna je vhodná na setkání, o kterém tu píšeme!) spolu s dalšími rostlinami (liší se šaman od šamana a také záleží na tom, jaký účinek má konkrétně mít). Po několika hodinách má vývar tmavou barvu. Tento hořký nápoj má velmi silné halucinogenní účinky. S jejím pitím k Vám přijdou velmi silné vize (ohledně minulého, přítomného a budoucího života, nemocí atd.)
Člověk, který ayahuascu pije by měl respektovat mnoho pravidel s touto medicínou spojených. Důležitá je například speciální dieta před a během pití. Čím dřív člověk s touto dietou začne, tím lépe. Jde o to jíst zdravě – hodně čerstvé zeleniny a ovoce, minimum soli, cukru,tuků masa (hlavně ne vepřové a hovězí), kávy. Nepít alkohol, nekouřit ani nekonzumovat žádné omamné látky.
Mnoho šamanů také doporučuje zříci se sexuálního kontaktu.
V den, kdy se ayahuasca pije, se doporučuje jíst jen ráno nebo vůbec ne (později běhen ceremonie budete za toto doporučení hodně rádi). S ceremonií se začíná s příchodem noci.
Pro indiány je ayahuasca velmi silná medicína (což bude určitě i pro Vás až ji správně připravenou ochutnáte). Ve vizích se často objevuje jako anakonda.
V dnešní době je v Amazonii hodně šamanů, kteří pro turisty provádějí tyto ceremonie. Je ale nanejvýš důležité být s opravdu dobrým šamanem-průvodcem.
Šaman se o Vás během tohoto obřadu stará, provází Vás a čistí a to jak Vás tak i místo a okolí, kde se nacházíte, což je hodně důležité, abyste se cítili bezpečně. Šaman zpívá speciální zpěvy – Icaros.

Nejsilnější účinky ayahuasky jsou cítit asi tak pět hodin. Člověk přestává vnímat své tělo, běžná realita mizí. Medicína ayahuaska zkoumá každou Vaši buňku. Cesta každého člověka je jiná, prožívání je individuální. Ale většinou se během prvních pití hodně zvrací. Je to očišťující a ne vždy snadný proces. Dotyčný často konkrétně vidí, co zvrací, od čeho ho tato medicína čistí. Před ayahuaskou nic neschováte. Prozkoumá celou Vaši duši. Léčí.
Já osobně jsem své první pití vnímala jako smrt. Něco ve mně zemřelo a něco se zrodilo. Není to jen tak, že se jí říká liána smrti. Každé další pití pro mě bylo o trochu jednoduší, už nebylo potřeba se tolik čistit (zvracet) a přicházelo ke mně více vizí.
Je to krásná, mocná medicína, která Vám změní život. Nechá Vás prozřít,ukáže Vám pravou podstatu. Je to velká učitelka.

4.cesta – Dobrodružná výprava za tradiční i netradiční ekvádorskou kulturou – 26.6. až 29.7.2015

Byli jsme na výpravě za tradiční i netradiční ekvádorskou kulturou. Sešla se krásná 9ti členná banda dobrodruhů, kteří jsme do toho šli na plno. Tu si můžete přečíst dvoudílný článek z této cesty.

I.díl z cesty za tradiční i netradiční ekvádorskou kulturou 2015

Naše cesta začala již v Praze u Hlavního nádraží, kde jsme naskočili do 2 aut a vydali se k Berlínskému letišti. Přespali jsme v hotelu a ráno se odbavili. Začala dlouhá cesta. Přestup v Amstru a pak let přes oceán do Kolumbie. Trochu vymletí po všech filmech a asi 3 jídlíčkách nás chlapík z hotelu odvezl do hotelu. Prostředí poctivé, periférie total:) Trochu vyjukaní, první kontakt s místními v krámu s ovocem. Jsme mužstí a ženské na pokojích. Atmosféra je fajnová. Dopoledne sedáme do letadla a letíme do Quita. Před přistáním na nás vykukují z mraků zasněžené špičky andínských velikánů. Dole snad hoří nebo co? Ne to je jen silný vítr… Za chvilku si to prožíváme i v letadle… všichni v letadle se začínají modlit, taky se mi mihne pár zásadních okamžiků ze života před očima. Po dvou neúspěšných pokusech o přistání v Quitu letíme dočerpat palivo na jiné letiště do Guayaquilu… Vracíme se zpět a hurá, povedlo se přistát. Taxíkama do hotelu Bambu, kde je to moc příjemné. Rozkoukáváme se. Mysleli jsme, že se v těchto chvílích přesuneme do předpralesního města Tena v provincii Napo, ale kvůli zpoždění letu a sesuvem půdy zůstáváme na noc v Quitu. Jsme dobře zdrchaní a ještě se vzpamatováváme z časového posunu. Je tu o 7h méně než v CZ.  Ráno po snídani první poradní kruh na cestě, ve kterém jsme se rozhodli pít večer Tabák. Do Teny jsme dojeli po 7h slušné kodrcandy. Nákup na merkádu a už jsme u Dona Luise a Juana Andiho, u krasné Kičua rodiny, která pokračuje v léčitelské tradici a pracuje s rostlinami síly. Nálada v týmu je trochu vážná… Jsme v dietě už týden. Máme hlad a jsme unavení. Připravujeme si věci na ceremonii a dostáváme kyblíky na zvracení…Don přinesl obrovský hrnec plný tabáku. Ujjj. Každý dostaneme poctivě prez půl litru tabákového výluhu. Skoro to nejde vypít. Jdeme do toho a pomalu procházíme nocí. Efekt není tak silný. Don nám udělal speciální očisty od negativních energií.Následující den jsme trochu hotoví. V dalších dnech trávíme v donově rodině silné dny. Pracujeme v Medicínském kruhu s těmi, kteří převzali toto učení od svých předků. Navštěvujeme řeky, vodopád Las Latas, kde se člověk setkává se silnou energií vody a místních duchů… Pijeme posvátnou a léčivou babičku liánu, která nás léčí a otevírá nám vize nejen o nás a našem životě. Energie a nálada v týmu je moc fajn. Při každé příležitosti děláme poradní kruh, kde si společně volíme, co bychom další dny rádi podnikli. Navštívili jsme Misahualli s krasným soutokem řek a opicemi v korunách stromů. Loučíme se s Donem písněmi a jeho vnuci a vnučky s Donou Inéz nám tančí jejich tradiční tance. Cítíme vděčnost a radost z toho, že se k nám chovali tak pěkně, jako k vlastním.Putujeme k podzemní řece a jeskyni Jumandy, kterou procházíme s průvodcem… je to silný zážitek být v nitru Matky Země a po tmě. Další den nasedáme do busu a jedeme do lázní ve městečku Baños, kde si dopřáváme pohodlíčka a horkých termálních bazénů a pramenité minerálky. Vyrážíme na extra rychlých koních:) do kopců a pak nás ohromuji vodopády Pailon del Diablo a Manto de la Novia. Připadáme si jako ve snu, když na opuštěné místo u řeky přijede prázdná lanovka a když do ní vstoupíme a ona se rozjede do kopců…Opouštíme toto malebné lázeňské a turistické městečko, pohodlí hotelu. Jedeme do Río Negro, kde s Patítem, Izabelou a Benjou společně otevřeme Medicínský kruh s medicínou Aguacoya a s obřadem Temazcal (potní chýší). Jsme na místě, kde prší každý druhý den, někdy i každý:) Zprvu jsme rozpačití. Nic tu není připravené. Patíto a Izabel tu nově a s naším příchodem otvírají své Medicínské místo. Ubytovali jsme se v otevřeném podkroví, kde ležíme jeden vedle druhého.Za domečkem, kde spíme vypraví řeka se zvířaty dlouhé příběhy. Po popovídáním s Patítem a Izou se ledy a pochyby rozpouští. Něco se nás dotklo a my jdeme spát natěšení na další den. Ráno se nasnídáme, neprší! Přijmeme medicínu z kaktusu, Aguacoya. Začínáme vynášet věci do kopce porostlého pralesem po rozbité cestě, kde se nám zaseknul malý džíp Niva a kterého jsme museli nechat pod kopcem a vše vytahat ručně. Nosíme babičky kameny, deky, bambusy na stavbu chýše a dřevo na oheň. Nosíme to všechno na zázračné místo u překrásného a opuštěného vodopádu.Propojeni skrze medicínu, radost, déšť, úsměvy v očích, pot.. Únava a 6ti hodinový obřad potní chýše nás zase o trošku semkli blíž. Propojili  jsme se s krásou a duchem této překrásné země. Jsme naladění a chytli jsme vlnu, na které teď plujeme… Díky moudrým Jachakům, Taitům a Mamítám ochutnáváme sábor de America Latina (chuť Latinské Ameriky), prochází to námi, naším srdcem. Stáváme se alespoň na chvíli poutníky, kteří si mohou sáhnout na bránu mezi světy, prožít zázrak naší planety Země, uvěřit na vedení Cesty nepochopitelnou mocností, podívat se hlouběji do sebe, spustit proces léčení, stoupnout si tváří tvář svým stínům…přehodnotit svůj dosavadní život a začít žít svůj sen, své přání Srdce, svojí radost pro sebe a všechny kolem…

 

II.Díl z cesty za tradiční i netradiční ekvádorskou kulturou 2015  

….naposledy jsme psaní skončili návštěvou u našich přátel Patrícia a Izabely v Río Negro, se kterými jsme se rozloučili krásnými písněmi se srdcem na dlani.

Naše putování, ale pokračuje dál a my přespíme opět jednu noc v Baňos a brzy ráno nasedáme do busu směr Rio Bamba a od tud rovnou do překrásné koloniální Cuency. Jsme ukodrcaní po 9 hodinové cestě plné výhledů do krásných hor. Část z nás zůstává v dalších dnech v Cuence a druhá část se vydává k Taitovi Alejovi do Shurac Pamba na obřad Hledání vizí…
Procházíme si nejkrásnější ekvádorské město Cuenca (dle názoru celé výpravy), kde navštěvujeme muzeum plné zajímavých informací o místních indiánech, jako jsou, Kičua, Šuarové, Waorani… V dalších dnech se nenudíme a jedeme do nádherného národního parku Las Cajas plného jezer a jezírek. Pak výprava na nejznámější ekvádorské vykopávky Inga Pirca a už je čas jet k Taitovi Alejovi.
Pár z nás se rozhodlo jít na obřad Hledání vizí, což je krásný přechodový rituál, kdy si připravíte 365 modlitebních váčků a 7 holí. Taita (moudrý stařešina) Alejo Vás pak odvede po obřadu potní chýše Temazcal do hor ke stromu, kde zůstanete sami bez vody, jídla a možnosti vydávat jaký koli zvuk 4 – 7 – 9  nebo 13 dní. Pozorujete, modlíte se, děkujete, žádáte a čekáte na svojí vizi.
3 z nás se rozhodli jít ke svému stromu v těchto překrásných polopouštních horách, kde volně létají supi, kondoři, kolibříci, čmeláci, kde volně běhají divocí koně a ticho s duchem místa prostupují snad každou Vaší část. Hory, které máte jako na dlani se Vám před očima mění na giganty, zvířata a promlouvají k Vám svojí řečí.
Byli jsme na 4 a 7 dní, které změnily naše životy a přinesly nám to, co jsme si v srdci přáli. Holky byli mezi tím na krásné a silné ženské ceremonii se Sabine, ženou syna Taity Aleja, Juana. Prožily noc plnou ženského souznění a písní podpořené andínskými a brazilskými medicínami… vrátili se šťastné a s odleskem hvězd v očích a laskavým srdcem. Medicínský kruh, který tu Taita opečovává již 30 let je prostoupený Silou, o které se nadá psát a kterou hned ucítíte přímo a jasně. Dědeček oheň tu hoří bez vyhasnutí 3 roky uprostřed všeho dění. Je to bytost, ke které můžete usednout a on Vám odpoví na to co máte na srdci… Prožili jsme tu dny, kdy se zastavil čas a my se mohli podívat na věci a události v našich životech s nadhledem a větší jasností s podporou zdejší moudrosti a Síly… Pomalu uzavíráme naší práci v Medicínském kruhu. Loučíme se s tímto kouzelným místem, Taitou a jeho syny. Někde v nás jasně slyšíme, že tu nejsme naposledy:).
Vracíme se do Cuency odkud jedeme 10h do Quita – Ufff. Další den jsme navštívili Otavalo, kde místní indiáni, Otavaleňos, prodávají své nádherné tkané koberce, deky, tašky… Nocí tmou ověšení taškami a novými svetry se spokojení vracíme do Quita.
Předposlední celý den v Quitu je ve slavnostní náladě. Večer jsme si vystrojili:) úžasnou hostinu mňam i uff:)).
Poslední den je v duchu loučení a modliteb za pohodovou cestu domů. Sedáme do taxíků na letiště, balíme batohy do fólií. Procházíme opět tím pomyslným portálem mezi dvěma světy. Dlouhá cesta letadly , taxíkem a busem do Prahy na Florenc.
Loučíme se o půlnoci ve ztichlém Karlíně a myslím, že všichni cítíme, že to nechceme již déle protahovat… rozcházíme se každý svým směrem do svých domovů… cítíme, že tato cesta nás hluboce spojila a její dozvuk se všemi jejími dary, které si každý neseme ve svých srdcích ještě nekončí….
Achooo chvála za tuto překrásnou výpravu. Chvála všem co do toho tak krásně šli, Taitům, Yachaků, Mamítám a všem milým lidem, které jsme potkali a kteří nám otevřeli svou náruč.
Mějte se skvěle pokud budete cítit, že si přejete očistit se a napojit se hlouběji na sebe a tento svět, přijeďte do Medicínského kruhu k Tisovému vrchu, rádi Vás uvidíme.
Přejeme Zdar, Sílu a Lásku na posvátné Cestě Životem.

Wáclav a Aurora Terezie