Hledání Vizí

XIII.Článek, 25. záři 2013, Shuracpamba, Susudel, teplota 18 až 35 stupňů C, vlhkost 40%, 1809 m/n/m

Zdravíme Vás do podzimní domova. Jak se máte, jak jste prožili podzimní rovnodennost, jak si užíváte hojnosti, co přináší tento čas, už jste byli pouštět draky? Jsme myšlenkami s Vámi. Cítíme, jakoby určitá naše část byla doma a prožívala si i tak daleko tu změnu, kterou tohle roční období v našich životech způsobuje. Jakoby jsme, v obraze roku, postoupili do další fáze našeho života, do před-stáří, které k nám promlouvá a my si uvědomujeme spousty věcí, které se staly a my je teď máme jak na dlani a můžeme se nad nimi zamyslet. Někdy to může být radostné, bolavé, dojemné, u srdce hřející, může to v nás vyvolat spousty pocitů, se kterými je třeba dál dobře pracovat. Hojnost plná barev, ale také s  letmými záblesky toho, že něco začíná končit, že se něco mění. Přichází přechod z venku dovnitř…z mladé a bezstarostné energie se pomalu začíná stávat zodpovědná a se zemí spřízněná Síla, která si přeje být zhmotněná a chce souznít s tím, co se bude odvíjet s každým nádechem celého toho našeho společenství…
Přejeme všem nově příchozím dětem, našim novým potomkům, kteří právě přicestovali na tuto planetu, vše nejlepší, spousty Síly a brzké porozumění, co a jak je třeba, abychom se tu měli všichni skvěle:)…
V posledním psaní, Andinská krása jsme Vám napsali, že se nám tu moc líbí, hlavně v jižním Ekvádoru, kde jsme potkali zajímavé a moudré lidi. Tento článek bude o takovém setkání a o tom co jsme na něm poznali a zažili. O hledání Vizí a o místě, kde se zhmotňují sny a plní přání dědů a pradědů.

Ani nevíme, kde se se v nás berou ta rozhodnutí dělat věci, které děláme…:)
Možná se ještě na chvíli vrátíme ke stolu do domečku Patrícia a Izabelíty, kde jsme si po indiánské sauně povídali s naší kamarádkou Veronikou, která nám vyprávěla svoje zážitky od Taity Aleja. Vyprávěla o tom, jak několik dní strávila na osamoceném místě bez vody a jídla a jak se modlila a modlila a pak ji přišli vize, obrazy, které ji pomáhají v jejím životě až dodnes, lépe porozumět-alespoň trochu- tomu nepochopitelnému zázraku – Životu samému… To nás hodně zaujalo a asi kdybychom měli možnost, nejspíš by bychom se k Taitovi Alejovi rozjeli hned, ale osud tomu chtěl jinak. Po 3 letech v nás něco uzrálo a po pár měsících tady v Ekvádoru se to znovu probudilo a my jsme cítili, že máme jet na jih a tam pokračovat dál v cestě…
Hledání Vizí, španělsky Busqueda de Visiones (zkráceně jen Busqueda) a anglicky Vision Quest, je starý indiánský obřad, který má kořeny u severoamerických indiánů. Pro Vás, jenž jste o Busquedě, Hledaní Vizí nikdy neslyšeli, jedná se o obřad, který se vetšinou dělá, když se člověk dostává do nějaké  změny, etapy či situace ve svém životě. Může to být např. přechod z dětství do dospělosti, z dospělosti do stáři… Chvíle, kdy se stáváme rodiči, prarodiči, strýci, tetami, kmotry, kmotrami. Muže se to týkat lidí, kterým onemocněl někdo blízký, lidi, kteří prošli těžkou životní situací, smrt bližního, rozchod, krize… Hledání Vizí je pro lidi, kteří si přejí něco ve svém životě změnit, něco získat, za něco poděkovat, něčemu porozumět, s něčím se smířit.Shuracpamba
V jednoduchosti vysvětleno, minimálně měsíc před Hledáním Vizí se začnete připravovat. Promluvíte si o svém záměru s moudrým Taitou, který vám řekne, co máte dělat a jak se připravit. Začínáte dietou, změnou myšlení, omezením konzumního stylu života, začnete jíst co nejzdravěji, pijete víc tekutin, bez alkoholu, cigaret,  drog ani svých ¨medicín¨ – není-li to nezbytné, bez sexu. Chodíte častěji do přírody, na posvátná místa, jste víc času sami se sebou, snažíte se více uvnitřnit, zamýšlíte se nad svým současným životem, hlavně nad momenty, které vás silně zasáhly nebo vám změnili život. Připravujete 365 modliteb, které vážete ve formě tabákových pytlíčků na přírodní provázek, připravíte si 7 holí se sedmi vlajkami. V den obřadu jíte střídmě. Hledání vizí začíná otevřením medicínského kruhu v indiánské sauně, kde se za vás Taita modlí a žádá dobré pořízení, můžete se zeptat na co potřebujete. Ke konci indiánské sauny vám Taita odebere možnost  mluvit  či se jinak hlasitě projevovat, sahat na věci nesouvisející s obřadem, sahat na jídlo a pití. Po indiánské sauně, začala-li v podvečer, již nevycházíte z posvátného kruhu u indiánské sauny, není-li to nutné až do rozbřesku. Ráno dostanete tabákové cigáro zabalené do kukuřičného listu, které se vykouří až po návratu z busquedy v indiánské sauně, symbolizuje klič k bráně, kterou můžete otevřít… Jste odvedeni na osamocené místo, kde jste u stromu uzavřeni v kruhu z vašich 365 modliteb navázaných na provázku. Taita se za vás pomodlí a vysvětí vaše místo tabákem a řekne vám, že jste zasazeni a kdy vás přijde sklidit. V tradici, kterou jsme tu potkali. Je prvním rokem Hledaní Vizí po 4 dny a 4 noci. Nesmíte vyjít z kruhu, kde jste sami se svým oltářem a dekou bez jídla a pití. To, jak vy sami strávíte čas v tomto posvátném kruhu je zcela na vás:)! Nejvhodnější je se každou chvíli snažit být bdělý, pozorný ke všemu, co se děje ve vás a kolem vás. Modlíte se od prvních vědomých okamžiků až do usnutí. Můžete kdykoliv odejít a vrátit se za Taitou. Jinak po 4 dnech vás dojdou sklidit a odvedou vás rovnou do indiánské sauny, kde s dýmem z cigára mluvíte o svých vizích. Po skončení indiánské sauny se uzavírá medicínský kruh a vy opět můžete jíst, pít, mluvit, vše jako před tím.
Jak to bylo s námi? Vydali jsme za za Taitou Alejem na jeho haciendu, která je ¨pobl힨 vesničky Susudel. Je zde horská polopoušť s překrásnými výhledy do kraje, hlavně na hory! Uff! Dostat se k Taitovi není jen tak, bydlí na samotě, která je daleko od civilizace. Člověk putuje po prašné cestě a kolem jsou jen keříky, kaktusy a skály. Kolem se volně pasou již polodivocí koně, co tu Taita vypustil:) Kráčíte z kopce dolů a dolů a chvílemi si říkáte, že to nikdy neskončí, až se dobře vyprahlí najednou ocitnete v oáze, kde stojí 250 let stará hacienda, na které se dosud nepodepsala ruka pokrokové civilizace:) Stojíme na malém prostranství, kde stoji Temazcal (indiánská sauna z vepřovic) a před ní je oltář se San Pedrem a věčně hořící oheň ve velkém kruhu z kamenů, který Taita krmí celý rok dřevem a bylinami! Připadáme si, jak v Jiříkově vidění. Taita Alejo nás vítá a hned za nás a naší návštěvu vhazuje hrst levandulových lístků do ohně a jejich vůně se nám zarývá do paměti… Chvíli se tu rozkoukáváme. Volně tu žije spousta domácích zvířat, nepřehlédnutelné je metrákové prase Marta a naďurděný krocan, co je jak podrážděné páže. Lidi, co tu jsou přijeli na 17ti, 13ti, 9ti, 7mi a 4 denní Hledání Vizí. Panuje tu tak rodinná atmosféra, že si zprvu připadáme jako dobrý cizáci, ale to po pár chvílích mizí a jeje, jak je tu dobře, jako doma (babičky prominou:)!
Procházíme se po okolí a jsme v úžasu nad pohledy do okolí, z obrovských supů a kondorů, kteří tu krouží vysoko, vysoko v nebi. Dole pod haciendou se ocitáme v míste 3 kruhů se 2 temazcaly. Tančí se tu místní forma tance slunce a tance hvězd a jeden z kruhů slouží pro veliké ceremonie s medicínami. Uff, jen z těchto pohledů čiší síla a něco, kvůli čemu jsme sem přijeli.
Vracíme se zpátky a pomáháme v kuchyni, v kruhu kolem temazcalu, prostě tam, kde je to třeba. Povídáme si s ostatními. Je tu skvělá banda zajímavých lidí. Někteří sem přijeli až z Brazílie, Peru, Argentiny, Uruguaye, Maďarska…Všichni doděláváme modlitby a věci nutné na Hledání Vizí. Je tu teplo a tak si ho zase užíváme. Ve vzduchu je cítit taková zajímavá atmosféra, která pramení z toho neznámého, co nás na Hledaní Vizí čeká. Přeci jenom 4 dny a 4 noci bez jídla a pití… vždyť nám ve škole říkali, že bez vody končíš po 3 dnech!!:) Je moc fajn, že tu jsme pár dní před začátkem a že se můžeme ptát Taity na různé věci a také, že můžeme doprovázet ostatní příbuzné v indiánských saunách, kde začínají svoje Hledání Vizí. Ty jo, je to znát, jsou to skoro nejintenzivnější temazcaly, co jsme zažili, lidi do toho dávají srdce a je to znatelně podtržené tím jejich rozhodnutím, tím jejich záměrem – odejít do přírody na těch pár dní a být tam sám se sebou… Je to Síla, která člověkem doslova zatřese. Blíží se den našeho Hledání Vizí!! Necítíme se až tak zase nervózní nebo vystrašený. Sdílíme tento čas s ostatními a to dává dost Síly, radosti a odhodlání. V den D, jsem si zabalil věci, takový raneček z kterého kouká 6 holí, 7mou mám v ruce. Kvůli tomu, že máme malou Zoju, tak si to musíme rozdělit na 2 návštěvy. Nejdřív Wáclav potom Aurora:) Jdu do kruhu k ohni, kde se již srocuje 18 účastníků zájezdu. Jsme trochu zmatenější ale pak se to urovná. Taita nás vítá a pronáší k nám slova, která se mi vrývají do srdce, věřím že i ostatním. Pak nám nabídne mediciny. San Pedrito, práškový tabáček do nosu – rape a pálenku z Chulo Valiente na sílu! Pak zpíváme každý píseň za svižného rytmu bubnu. Vcházíme do temazcalu a otvíráme léčitelský kruh. Taita se za nás modlí a je to krasný být tam s ostatníma bráchama a ségrama, který se tu připravují na tu samou věc. Modlíme se a pak vycházíme mlčky ven, kde je dost zajímavá atmosféra. Nikdo nemluví, všichni jsme ponořený do sebe. Hltáme oheň, steleme si v prachu, choulíme se zimou do dek, měsíc nám při tom zpívá píseň požehnání.Aguacoya
Ráno to se mnou škublo, jak Taita troubil do 7mi směrů na velkou mořskou mušli. Všichni ostatní již byli na nohou a dávali si věci do kupy na cestu. Užíval jsem ohně do poslední chvilky. Je to moudrý dědeček, který bude v těchto dnech mým silným spojencem. Dostali jsme cigáro zabalené do listu z kukuřice. Poutníci, hledači, vydali se do hor hledat svá místa, kde spočinou obklopeni tím Zázrakem, tou Silou kterou tak často přehlížíme, aby se s ni v klidu mohli víc sblížit.
Sedím pod malým stromkem a pozoruji, jak mě sází. Kolem dokola zatloukli 7 holí a mezi ně napnuli modlitby, které jsem připravil. Žehnají mi a já zůstávám sám… Slyšel jsem o Hledání Vizí nářkem… i tak to u mě začíná…. Proběhly dny plné modlení se, děkování, proseb, náhledů do života, co již minul i co příjde, léčení, vhledů, vizí, setkání s mravenci, kudlankami, ptáky, koňmi…Nastaly momenty zaměřené pouze na udržení základního přežití, chvíle úžasu, chvíle prožití živlů, chvíle, kdy víte přesně kolik je hodin podle slunce, momenty, kdy slunce zapadalo a luna vycházela a každou noc byla kulatější a mocnější…přišla slabost a motolice, bušení srdce, dech se zkrátil a vyprahlost nabrala na intenzitě…Taito, co mám dělat, když mi poteče do bot, půjde do úzkých, když už nebudu vědít kudy kam? ptal jsem se v temazcalu na začátku…Modli se!:)…a vnímej svůj dech!… modlil jsem se, za to abych to zvládl, abych byl klidný, abych dostal Sílu, aby tahle ¨ob읨 došla naplnění…. Čtvrtý den mě potkala silnější krize, kdy jsem se sám vyvedl z rovnováhy nedočkavostí, kdy už mě přijdou sklidit….musel jsem se hodně snažit, abych to ustál, pak, když už jsem byl zase ve svém centru klidu puff a už mě přišli sklidit! Došli jsme jak zaprášení poutníci na malé prostranství k temazcalu, kde již byli ostatní hledači vizí. Byl to pohled na lidi, jako ne z toto století, z této uspěchané a nemocné doby… byli to poutníci, hledači, jakoby z dob dávných, prastarých nasáklých touhou po poznání. Dostali jsme napít vody a po té jsme vešli do indiánské sauny. Byli tu ještě další 4 taitové. Bylo to slavnostní, bylo to jako nějaká oslava. Dostali jsme pokyn, že si máme zapálit tabáková cigára a promluvit. Nemohl jsem skoro dýchat. Představte si 30 lidí, že si v malé chýši zapálí tlustý doutníky! Síla! Naštěstí tento temazcal má 2 vchody, takže se to docela provětralo:) Každý jsme mluvili o tom co, nám leželo na srdci. Bylo to krásný. Pak jsme dokončili temazcal a vyšli ven očistění levandulovým a kopálovým dýmem.
Další 2 -3 dny jsem se vracel zpět. Jak v jídle, tak v bušeni srdce, tak s motolicí. Přeci jenom jsme ve 2000 m/n/m :)!!! Konečný akt Hledání vize pro tento rok bylo to, ze jsme každý spálili všech svých 365 modliteb a 6 holí, 7má je naše a tu si každý mohl odvézt.
Ufff, chvála Vám dědečkové, babičky, pradědečkové a prababičky, děkujeme Vám za vaší moudrost, která sytí dny ve kterých se snažíme být lepšími lidmi.
Pobyli jsme v Shuracpamba ještě 4-5 dní. Konala se tu hned tu noc po ukončení obřadu ceremonie se 4mi medicínami s Taitou Políviem a den na to místní forma jednodenního Tance Slunce. Stáli jsme tam se Zojou a koukali na tanečníky, mezi kterými byla i Aurora a nad hlavami nám kroužili obrovský ptáci, hory kolem naslouchaly hudbě a slunce pozorovalo rej kolem Stromu Života omotaného červenými váčky s modlitbami….
Něco v nás se změnilo, něco jakoby se do nás vepsalo, něco jakoby jsme si odtud odvezli, dál do našeho putování, něco nepopsatelného,mocného, ale přeci tak známého…
Odpusťte nám tak dlouhé psaní, snad Vás alespoň trochu inspirovalo nebo zaujalo, nemohli jsme jinak:).

Mějte se moc fajn, přejeme Vám hezké podzimní dny. Pamatujte na tradice a mějte se spokojeně ve svém rodinném kruhu a žijte s moudrostí našich dědů a babiček.
Dejte o sobě vědět a mějte se rádi:)

 

 

5 Responses to Hledání Vizí

  1. Ahoj Auroro, Waclave, Zojinko, to je tak krásný, co píšete. Dojít k takové čistotě duše, takovému prozření… Dochází mi, jak moc je k těmto věcem potřeba odvaha a výdrž. A víra. Bůh vám žehnej.

    Permalink
  2. nasi mili W.A.Z,.v civilizovanych zemich rikame moudrost casto vseobecne znalosti, kdyz je na vysoke urovni…ale tahle ..VNITRNI moudrost se neda naucit, musi se prozit.. a tusim, ze to bude videt na vasich ocich, na tom jak budou spocivat na jednotlivych lidech, vecech, prirode… tesim se na vas zasazene a sklizene… a bavi mne skrze vase napsane myslenky se vseho jaksi dotknout…
    tady u nas zacal ten pravy podzim..slunce sviti, ale je jaksi kostrbate a studeny vitr necha hrat paprsky jen semtam, clovek jim musi uplne vystavit, jit za nima. Na nasem dome orezali brectan, je ho ted plna zahrada. Nastesti jen ten co brani nove omitce. Ale dum vypada tak puste..spinave a jinak… doufame, ze s jarem zase vyrasi a preleze zed az k vratum:D Vsude po cele Praze na namestich je vinobrani a priroda je barevna a vonava, abychom si ji pres zimu mohli pripominat…mejte se krasne a zdrave..a piste!!!

    Permalink
  3. […] jsme Vam psali o Hledani Vizi a zkoncili jsme zminkou o Tanci Slunce… Obrad Hledani Vizi uzavira tanceni v posvatnych […]

    Permalink
  4. Ahoj Trojičko.
    Zdravím vás z české kotliny.
    Čtu a mám radost, toť teď vše.
    Martin

    Permalink
  5. Silný příspěvěk, díky za něj!

    Permalink

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong> 

10 − six =